SMOS a Proba-2

[Dugi]

Dnes v noci středoevropského času odstartovala z ruského kosmodromu Plesck raketa Rokot, která úspěšně vynesla na oběžnou dráhu dvě družice Evropské vesmírné agentury.

První z nich nese název SMOS a je již několikátou družicí ESA, která se zaměřuje na zkoumání atmosféry a počasí, zkrátka všeho, co souvisí s počasím, jeho předvídáním a monitorováním. Úkol sondy SMOS bude vytvářet detailní mapy mořské salinity (úrovně rozpuštěných solí) a dále bude kontrolovat pohyby vodních mas. V tom jí bude pomáhat mnoho vědeckých přístrojů, jedním z nich je radiometr s názvem Miras, který vypadá jako osmimetrový rotor vrtulníku. Přístroj měří vlhkost půdy a slanost oceánu sledováním v odchylkách přirozených mikrovlnných odrazů od povrchu planety. Sonda SMOS stála 315 miliónů eur (což při současném kurzu činí cirka 8,3 miliardy korun) a její mise má trvat tři roky. Během nich bychom lěi pochopit základy chování vody, což pak můžeme uplatnit například při předvídání povodní a podobně.

Druhou sondou, která nás zajímá ještě víc je sonda Proba-2. Ta váží zhruba 135 kilogramů a na své palubě nese i dva přístroje, které pochází z ČR. Sondu můžeme chápat jako pokračování cesty, kterou nastolil dnes již legendární Magion. Účelem mise je totiž monitorovat čtvrté skupenství hmoty - plasma.

Na start rakety Rokot se můžete podívat na tomto videu

[Dugi]

Sonda SMOS už vykalibrovala své měřicí přístroje, mezi kterými hraje prim radiometr MIRAS. Sonda vyhodnocuje mořskou salinitu a rozložení vody na Zemi. Její přístroje jsou tak citlivé, že pokud byste si do ruky vzali plnou hrst suché hlíny a nalili do ní plnou polévkou lžíci vody, MIRAS by tuto změnu odhalil. Sonda, která každé tři dny zmapuje celou zeměkouli už dokázala hodně. Poslala na Zemi mnoho přesných údajů, které zajímají jak hydrology, meteorology, ale i zemědělce. S její pomocí se zpestření předpovědi počasí a některým jevům bude možné třeba předcházet. Kromě toho sonda našla i jezera vody na ledovém pokryvu Antarktidy, ale i proudy pod šelfovým ledem.
Přesto se sondě s nezaměnitelným tvarem nevyhýbají komplikace. Její funkce je v zásadě jednoduchá - čte mikrovlnné emise, které vysílá každý vlhký materiál. Ovšem tento signál s frekvencí 1,400 - 1,427 GHz (tzv. pásmo L) ruší pozemské vysílačky. A přitom toto komunikační pásmo by mělo být vyhrazeno pouze pro vědecké experimenty. Největší problémy jsou s vysílači v Africe, například v hlavním městě Súdánu – Chartúmu. Afrika nemá peníze na to, aby se řídila nějakými předpisy. Její obyvatelé jsou rádi, že to funguje. A přitom si pod sebou černý kontinent podřezává větev. Nevědomky totiž oslepuje družici, která má pomoci vyřešit jeho problémy s vodou. Evropští vědci už sice dokázali vyvinout software, který toto rušení dokáže odfiltrovat, jenže bohužel výsledky nejsou stoprocentní. Podle všeho by se ale do celé věci měla vložit Mezinárodní telekomunikační unie, která by měla odhalit viníky a postarat se o nápravu. Můžeme jen doufat, že se podaří celý problém vyřešit do tří let. Tak dlouho totiž ještě bude SMOS fungovat.