Plány, vize, projekty

[Dugi]

Sem patří diskuze o všech projektech, které jsou zatím jen v hlavách, počítačích a na rýsovach prknech inženýrů.

[Dugi]

Problém tepelné ochrany návratových modulů se dá řešit v současné době prakticky dvěma základními metodami – první z nich je tepelná ablace, při které se izolační vrstvy taví a tím odnáší přebytečné teplo pryč od modulu. Tento systém využívají například ruské Sojuzy, nebo nová loď Dragon soukromé firmy Space-X. Druhou metodou jsou keramické destičky, které mají minimální tepelnou vodivost, takže teplo lidově řečeno nepustí dovnitř. Jenže je tu problém s jejich křehkostí, o čemž by mohly vyprávět raketoplány NASA, které právě tento typ ochrany využívají. Ostatně havárie raketoplánu Columbia byla způsobena právě mechanickým poškozením těchto dlaždic. Jak se dále zdá, během deseti let by tyto dva způsoby mohl doplnit třetí, na jehož vývoji se právě začíná pracovat.
Měl by jím být magnetický tepelný štít. Základní myšlenka, která vedla k jeho konstrukci je až neuvěřitelně jednoduchá. Při extrémních podmínkách, které provází návrat do atmosféry se vytváří velmi horký plyn – plasma. Mezi jeho základní charakteristiky patří to, že se skládá z ionizovaných atomů plynu. A ionty se dají ovládat pomocí magnetického pole. A právě na to sází magnetický štít,. Za pomoci supravodivých materiálů by měl generovat silné magnetické pole, které by z náběžné plochy odvádělo stranu vzniklé plasma, čímž by se celý problém podařilo elegantně vyřešit.
Otázkou je, kdy se nový tepelný štít dostane do praxe. V současné době na něm pracuje soukromá firma Astrium EADS, ve spolupráci s německým letecko-kosmickým střediskem DLR. A s dohledem Evropské kosmické agentury ESA. Přesto se stále jedná o soukromý projekt, ESA se totiž v celé situaci staví jen do role nezúčastněného pozorovatele. Dá se ale očekávat, že to bude právě ona, kdo po novém prostředku sáhne. Ale zpátky k termínu použití. Na poslední tiskové konferenci se hovořilo o tom, že první testy by mohly přijít již v následujících letech. Ostrý provoz by měl přijít někdy po roce 2020, takže například loď Orion s ním v začátcích rozhodně počítat nemůže. A jak vlastně budou testy probíhat? Modifikovaná balistická raketa Volna odpálená z ponorky vynese na suborbitální dráhu pouzdro Volan, které následně vstoupí do atmosféry rychlostí Mach 21 a přistát by mělo na Kamčatce.